Už pozvánkové materiály ukazovaly, že se děly, dějí a budou dít na architektuře zajímavé věci. Z toho, co se už dělo, jmenujme například superpočítače Summit a Sierra, které v roce 2018 dobyly a zatím drží první dvě místa ve známém žebříčku TOP500 nejvýkonnějších počítačů světa. Z toho, co se aktuálně děje, stojí za zmínku přislíbená, realizovaná a aktuálně dostupná desktopová deska Blackbird. Nu a co OpenPOWER čeká?

Začněme rovnou tím asi nejdůležitějším: IBM se rozhodlo licencovat Power ISA jako otevřenou architekturu bez licenčních poplatků. Kdokoliv má tedy nyní zájem, může vyvíjet, modifikovat a vyrábět POWER procesory a nemusí za to platit IBM. Budoucí rozvoj bude řízen ve spolupráci s komunitou skrze OpenPOWER nadaci a o budoucích změnách v architektuře budou hlasovat její členové. IBM dále open-source komunitě poskytne referenční design OpenCAPI a Open Memory Interface.

Zároveň s tímto oznámením byla představena jednoduchá softcore implementace Power ISA, bežící na FPGA od Xilinxu. Dle keynote je relativně rychle vytvořeným dílkem jediného inženýra z IBM a ačkoliv například nemá ani implementovánu hardwarovou podporu pro dělení nebo cache, je plně funkční a po úpravách kompilátoru na pro ni lze překládat a spouštět libovolný software, běžící na POWER CPU. I tato implementace bude poskytnuta jako open-source k libovolnému použití.

Dalším zdůrazněním slova „open“ v OpenPOWER je to, že se OpenPOWER Foundation se stává členem Linux Foundation a zapojí se do projektů jako OpenBMC, CHIPS Alliance či OpenHPC.

A aby ty novinky nebyly pouze ideologické a korporátně-politické, na závěr si dovolím zmínit, že byl ohlášen i nějaký nový hardware. Raptor CS ohlásil, že v příštím roce uvede na trh desku formátu ATX s jedním socketem pro procesory POWER9 LaGrange (68,5 mm x 68,5 mm, FC-PLGA, 8x DDR4, 42 PCIe linek, 2 XBus 4B, 16 OpenCAPI linek), osmi DDR4 sloty, jedním slotem OpenCAPI, a čtyřmi PCIe. Co do výkonu a možností rozšíření bude deska koncipována někam mezi Talos II a Talos II Lite, dostupnost se očekává v prvním kvartále roku 2020.

Na architekturu, která před deseti lety vypadala, že ji všichni opustili a lze očekávat už jen její zánik je to celkem dost příjemných novinek, nezbývá než počkat, co z nich dále ještě vyplyne. Nicméně když podobným způsobem otevřel tehdy ještě Sun Microsystems architekturu SPARC, prodloužil jí životnost o hezkých pár let a dnes vyrábí zajímavější procesory této architektury Fujitsu, než mateřská společnost (tedy Oracle). Snad se to povede i tady.